Znání je překladem sanskrtského slova jñāna (ज्ञान), jehož tibetským ekvivalentem je šepa (ཤེས་པ་). Přesnou definici a rozdělení teď necháme stranou, je o nich pojednáno jinde (viz „Mysl a její funkce“ atd.). Mezi českým znát a sanskrtským jñā je úplná shoda významu a značná podobnost zvuková, proto se pokouším tuto shodu co nejdůsledněji uchovat v českých překladech.
Se slovem jñāna úzce souvisí jiný důležitý termín – jñeya (tib. šeča ཤེས་བྱ). Jñeya překládám slovem znanost. Je mimořádně důležité zachovat u této dvojice slov shodný slovní kořen: znání je to, co zná, znající, znatel, a znanost je to znané, to, co je znáno tímto znáním, je jím poznáváno, je to to, co znání zná. Jñeya je synonymem existence: vše, co existuje, je znanost. Stejný kořen u této dvojice slov je extrémně významný (a v anglických překladech je přitom často úplně opomíjen), odkazuje nás totiž k naprosté vzájemné závislosti těchto dvou jsoucen. Samou esencí znání je to, že něco zná, znání bez znanosti, bez znaného objektu, přestává být znáním, stává se nesmyslem. Podobně už samo slovo znanost přímo napovídá, že je něčím znaným, že ho zná znání. Znání bez znanosti a znanost bez znání vůbec nemohou být, a už samo slovní vyjádření jasně poukazuje k tomuto faktu jejich naprosté závislosti, jejich vzájemného podmiňování se. Není znanost bez znání a není znání bez znanosti, znanost sama o sobě, nezávislá znanost, nemůže existovat, a podobně nemůže být znání bez znaného, tedy bez znanosti. Tato jejich subtilní závislá vztažnost je v sanskrtu i tibetštině perfektně vyjádřena, je v nich naprosto logická a vlastně samozřejmá. Jinak je tomu třeba u anglických překladů: jñāna bývá obvykle překládána slovem consciousness, zatímco jñeya je např. object of knowledge. Čtenáře, který se spoléhá výhradně na angličtinu, tudíž ani nenapadne, že by ty dvě věci spolu měly tu nejužší možnou souvislost a provázanost. (Nelze než hluboce obdivovat genialitu dávných tibetských překladatelů: to, jakým způsobem se jim povedlo převést i ty nejsubtilnější detaily do vlastního jazyka, skutečně nemá ve světě obdoby. Tibetský jazyk je opravdu dokonalým a fascinujícím nástrojem pro poznávání a prožívání Buddhovy dharmy).
Shodu jñā a znát se snažím uchovat i v nejrůznějších složeninách, proto např. prajñā (ཤེས་རབ་) překládám jako pravoznání, abhijñā (མངོན་ཤེས་) jako zjevnoznání, bhrāntijñāna (འཁྲུལ་ཤེས་) je chybné znání, niścayajñāna (ངེས་ཤེས་) je jistoznání, mithyājñāna (ལོག་ཤེས་) je lžiznání, anvayajñāna (རྗེས་ཤེས་) je následné znání, ajñāna (མི་ཤེས་པ་) je neznání, indriyajñāna (དབང་ཤེས་) je mocnostní znání, saṃjñā (འདུ་ཤེས་) je rozeznání, vijñāna (རྣམ་ཤེས་) je uznamenání atd.