Proud mysli nemá počátku ani konce. Vědomí, jež se v nás projevuje v současnosti, je částí nepřerušeného proudu, jehož historie sahá daleko do minulosti; žádný jeho jednotlivý okamžik přitom nemůžeme rozpoznat a určit jako jeho prvopočátek. Podobně nekonečná bude také jeho budoucnost; bude pokračovat stále dál, dokonce i tehdy, kdy se nám cvičením a úsilím podaří jej proměnit v mysl Buddhy. Od času bez počátku až do nynějška dávala naše mysl a aktivity v ní se odehrávající nepřetržitě vznikat neuspokojivým stavům bytí a poutala nás a stále nás poutá ke koloběhu rození a umírání. Nyní jsme však získali vším nezbytným obdařené lidské zrození, které nám dává příležitost změnit směr, jímž se bude naše bytí ubírat; můžeme se díky němu zbavit pout a utrpení a dopracovat se k blaženosti vysvobození. Tento proces proměny je v základě transformací vědomí a spočívá v odbourávání nectnostných vlastností mysli a zušlechťování těch kladných a ctnostných. Právě tento proces prohlubování platnosti vlastního poznání a rozvíjení niterných ctnostných kvalit je cesta vedoucí k dosažení všech rozmanitých duchovních cílů. A jaké cíle mohou být nazvány cíli duchovními? Jsou to zrození ve šťastných jitích uvnitř koloběhu, úplné vysvobození z koloběhu (nirvána) a nakonec buddhovství, které je stavem dovršení konečných cílů, jak vlastních, tak i ostatních bytostí.
************
Geše Rabten – Mysl a její funkce