Nahlíží-li mne jako svého arcinepřítele
ten, kterého jsem jak svou ratolest, mé krve krev,
miloval a chránil, o jeho prospěch dbal,
věrně při něm stál a byl mu záštitou,
v ten čas – tak jako v mamince,
když se její drahé dítě těžce rozestůně –
kéž ještě větší lásku k němu
vzbudí ve mně jeho počínání;
neboť takové je Džinaputrů rukoubraní.
***